Úvod:
Téma kryptoměn je velmi rozsáhlá a technicky náročná oblast plná pokročilé matematiky, kryptografie, ekonomických teorií či teorie her. Tato práce si proto klade za cíl uvézt laického čtenáře do této problematiky a nabídnout mu základní pochopení krypto světa.
Historie a vznik kryptoměn:
Psal se rok 2009 a světová ekonomická krize, která byla z velké části zapříčiněná nadnárodními korporacemi a konglomerátními bankami, byla v plném proudu. Obrovské a prestižní firmy jako ratingová agentura Standard and Poor, banky jako například HSBC nebo Royal Bank of Scotland, finanční instituce jako JP Morgan Chase či Goldman Sachs a mnoho dalších firme se potácelo ve finančních problémech a některé byly dokonce obviněné z úmyslných podvodů. Krizové řešení této situace bylo velmi neoblíbené z pohledu daňového poplatníka – finanční záchrana státem (tzv. bailout), která jenom v roce 2008 v USA dosáhla 700 miliard dolarů [1].
Příběh se zdá povědomý: velké korporace ve snaze zvětšit svoje zisky začaly investovat do stále riskantnějších investic a v případě velkého problému byly zachráněny státem. Důvod záchrany je jasný, úplný krach či bankrot těchto velkých firem by měl daleko horší dopad na ekonomiku než samotná záchrana státem [1]. A právě tato mocenská centralizace sil mohla dopomoci vzniku a rychlé adopci decentralizovaného systému kryptoměn, který je naprosto mimo dosah centralizovaných sil jako státy, banky či nadnárodní korporace.
V létě 2008 byla zaregistrována doména Bitcoin.org a o pár měsíců později byl na tomto webu publikován dokument (tzv. „whitepaper” jež představuje dokumentaci dané technologie) pod názvem „Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System” [2]. Vzápětí byl tento dokument sdílen v kryptografické komunitě pod pseudonymem Satoshi Nakamoto se slovy: „Vytvořil jsem nový systém elektronických peněz, který je plně postaven na principech peer-to-peer síti a nepotřebuje třetí stranu, která zajišťuje důvěru systému” [3]. Tento dokument detailně popisuje technologii Bitcoinu a stal se základem pro celý ekosystém kryptoměn.
O pár měsíců později byl tento teoretický koncept převeden do reality a na začátku roku 2009 byl vytěžen první blok právě tajemným Satoshi Nakamotem. První blok pojmenovaný Genesis obsahuje komentář: “The Times 03/Jan/2009 Chancellor on brink of second bailout for banks”, což v překladu znamená „Dne 3. 1. 2009 kancléř na pokraji druhé finanční záchrany bank” [3]. Tento politický komentář může být interpretován různými způsoby, ale obecně se v krypto komunitě považuje za jasný odpor liberálů vůči podvodům spojenými s centralizací moci.
Od tohoto momentu nabrala tato nová technologie rapidní tempo vývoje a adopce mezi uživateli. Celý systém byl vytvořen jako open-source, takže celý kód je dostupný všem, kteří chtějí technologii podrobně zkoumat a po případě ji začít využívat. Velmi rychle vznikla komunita zapálených kryptografů, kteří začali technologii Bitcoinu zlepšovat a propagovat mezi lidmi. V ten moment také zanikly veškeré zmínky o zakladateli Satoshi Nakamotu a do dnešního dne se neví kdo nebo která skupina kryptografů za tímto projektem stojí [3].
Charakteristiky kryptoměn:
Kryptoměn v dnešní době existuje poměrně hodně, ke dni 15. 10. 2017 bylo na webu CoinMarketCap evidováno 1170 jednotlivých kryptoměn [4]. Nicméně všechny spojuje základní charakteristika, která vznikla Bitcoinem [5]:
- Decentralizace: měnu neovládá vláda či jiná instituce jako banky apod. (měna může mít centrální organizaci, která projekt zaštiťuje, ale samotná technologie zaručuje dostatečnou míru decentralizace, a proto daná organizace nemá absolutní rozhodovací pravomoc)
- Transparentnost: celý systém je plně transparentní díky veřejné databázi všech provedených transakcí zvané blockchain – ta archivuje všechny proběhlé transakce v síti a tím zabraňuje podvodům a machinacím
- Nízké či žádné poplatky za transakce: systém byl navržen tak, aby minimalizoval transakční poplatky oproti bankám a jiným transakčním systémům, tyto poplatky zajišťují rychlé zpracování transakcí těžaři (což jsou lidé tvořící danou síť pomocí svých počítačů), těžaři zpracováním zařadí transakce do veřejné účetní knihy – do blockchainu
- Žádné odmítnuté platby: po odeslání kryptoměny nelze transakci nijak stornovat ani zrušit
Jednotlivé kryptoměny mohou mít další vlastní specifika jako například omezení množství tokenů v oběhu, specializované algoritmy pro výpočet velikosti poplatků, ale i další mnohem techničtější vychytávky jako smart kontrakty, side chains apod. Tyto technické aspekty jsou však mimo rámec této práce a vyžadují značné technické znalosti.
Jak již z názvu této práce vyplývá, bavíme se o kryptografických tokenech jako o měně – kryptoměny. Podívejme se proto nejprve na ekonomický výklad peněz. Základními funkcemi peněz jsou tyto parametry [6]:
- Všeobecný prostředek směny: pokud chceme prodat auto a koupit si motorku nemusíme hledat druhého člověka, který chce koupit auto a prodat motorku – stačí směnit naše auto za peníze a na jiném trhu za tytéž peníze koupit motorku, transakce jsou tak jednodušší
- Zúčtovací jednotka: díky penězům můžeme různé veličiny ocenit v jednotné formě, ať už jde o lidskou práci či suroviny na skladu – díky jednotné zúčtovací jednotce jsou veškeré ekonomické kalkulace jednodušší
- Uchovatel hodnoty: díky této funkci můžeme odložit nákup motorky z prvního bodu na neurčito do budoucna – v případě barteru by tomu tak nebylo, prodej i nákup by se odehrál v jeden moment
Základními vlastnostmi peněz jsou především tyto parametry [7]:
- Dělitelnost: 100Kč můžeme rozdělit na dvacetikoruny, 1Kč můžeme rozdělit na haléře
- Zaměnitelnost: je jedno, jestli dostaneme jednu tisícikorunu nebo dvě pětistovky
- Přenositelnost: je jednoduší přes půl zeměkoule táhnout bankovky než stádo krav odpovídající hodnoty
- Trvanlivost: peníze mají odolávat faktoru času a jsou z odolných materiálů
- Stabilita: stabilní hodnota peněz udržuje stabilitu kupní sílu, volatilita a rychlé změny kupní síly jsou nepřítelem dobré měny
Podívejme se nyní na argumenty krypto komunity, které srovnávají zlato, fiat peníze a krypto a hledají tak nejlepší formu peněz [8].
Jak můžeme vidět Bitcoin potažmo kryptoměny splňují bez problému většinu funkcí i vlastností peněz. Je však důležité podotknout dvě nesrovnalosti:
- Zastánci kryptoměn vyzdvihli další vlastnosti peněz jako bezpečnost (nemožnost peníze falšovat, což krypto zcela splňuje jako jediná kategorie peněz) a chytrost (možnost peníze programovat a lehce algoritmizovat jejich operace, což krypto také naplňuje jako jediná kategorie zcela). Na stranu druhou byla vynechána vlastnost stabilita, která je považována jako jedna z nejdůležitějších vlastností peněz [9]. Jak si však ukážeme v další kapitole ceny kryptoměn zatím vůbec nejsou stabilní, a proto možná byla tato vlastnost vynechána zastánci kryptoměn.
- Zastánci kryptoměn považují centralizaci a svrchovanost státní moci jako negativní vlastnost peněz. Proto jsou v dané tabulce tyto vlastnosti vnímány negativně. Toto je otázka jak ekonomická tak filozofická, proto ponechám úsudek na racionálním čtenáři.
Z důvodu absence vlastnosti stability a dalších dodatečných vlastností některých kryptoměn (například nabytí rozhodovacího práva) se v komunitě používá termín „crypto assets”, což bychom přeložili jako kryptografická aktiva / aktiva založená na kryptografii. Nicméně název kryptoměn stále vítězí na plné čáře jak mezi zastánci tak mezi opozicí.
Blockchain, jádro kryptoměn:
Mnoho lidí kryptoměny vnímají jenom jako příležitost pro spekulaci a rychlý výdělek, ale pokud se podíváme více do hloubky, objevíme revoluční technologii. Co tedy bylo klíčem k ohromujícímu úspěchu Bitcoinu a proč tak mnoho lidí vidí v kryptoměnách budoucnost? Odpovědět se dá jedním slovem – blockchain.
Když vyšel na trh Bitcoin jeho základní myšlenka byla, že Bitcoiny nemůže jen tak někdo vyrobit, nejde je nijak zfalšovat a celý systém nemůže nikdo vlastnit a ovládat. Každá měna má však svojí centrální banku – svého šéfa, proto i Bitcoin potřeboval svojí decentralizovanou verzi centrální banky v podobě Blockchainu [10].
Oficiálně Blockchain můžeme definovat jako speciální typ databáze, která je distribuovaná a decentralizovaná (není jeden server, který uchovává a řeší všechny operace). Účel této databáze je uchovávat neustále se rozšiřující počet záznamů, které jsou chráněny proti neoprávněným zásahům jak z vnitřní tak z vnější strany. V případě kryptoměn Blockchain uchovává transakce provedené všemi uživateli a právě v kombinací s kryptografickými principy zamezuje provedení neoprávněných transakcí [10].
Zjednodušeně řečeno je Blockchain databáze – místo pro uložení elektronických dat. V případě Bitcoinu jde o transakce (osoba A poslala x Bitcoinů osobě B), ale mohou to být i fotka či dokumenty, prostě jakýkoliv digitální obsah. V současné době je však nejčastější model ukládaní dat v centralizovaných databázích – jedno místo s dostatečnou kapacitou paměti pro uložení všech vašich fotek na Instagramu, s dostatečně rychlým internetovým připojením aby se dané fotky mohly posílat najednou mnoha uživatelům. Problémy s tímto modelem jsou jednoznačné. Co se stane, když data centrum shoří? Co vlastně dělá vlastník data centra s vašimi fotografiemi? Jakou máte jistotu, že vlastník data centra vaše fotky neupraví proti vaší vůli? V tomto případě nezbývá než dané firmě věřit. Celá spolupráce je založená na vaší důvěře v daný systém, bez záruk, slepá důvěry v systém.
Co se to tyče peněz, musíme spoléhat na sprostředkovatele (většinou banku), abychom mohli nějakou transakci provést. Technologie blockchain tuto situací radikálně mění. Díky svoji unikátní struktuře eliminuje potřebu mít v každé transakci přítomnou důvěryhodnou třetí stranu a zároveň děla každou transakci transparentní, důvěryhodnou a anonymní. Blockchain jednoduše a efektivně řeší problém jak poslat digitální obsah mezi osobou A a osobou B bez nutnosti mít třetí stranu C (banka pro posílání peněz, Instagram pro posílání fotek). Straně C musí obě strany bezmezně věřit. Blockchain tím vyřešil dlouholetý problém jak poslat něco digitálně v systému, který není založený pouze na slepé důvěře [10].
Na obrázku níže je schematicky představeno prostorové uspořádání různých typu sítí [10]. Například Wikipedie je centralizovaná síť, kde každý uživatel je uzlem, který se přes internet spojuje s centrálním uzlem což je server Wikipedie. Takto obdrží kopii hledaného článku, kterou vlastní centrální uzel. Stejnou strukturu mají vysoce zabezpečené centralizované databáze, které pro svojí činnost používají takové instituce jak banky či pojišťovny.
Blockchain je naopak distribuovanou sítí. Každý uživatel je zde hlavním uzlem systému a má originální verzí všech informací existujících v tomto systému. Záznamy s digitálním obsahem (dejme tomu něco jako účetní kniha v Excelu) se seskupují a rozdělují se do bloků, které pak jsou zařazené do fronty pro zpracování a ukládání v uzlech systému – odsud pochází název „blockchain” [10].
Každý uzel v síti je na stejné úrovní uživatelských práv, každý aktualizuje databází záznamů nezávisle, nikdo není v systému nadřazený. Takto se každá databáze v každém uzlu stává de facto oficiální verzi, namísto existence jenom jednoho originálu jak tomu je u centralizovaných systémů [10]. Blockchain tak představuje inovaci v oblasti distribuce informací, která eliminuje potřebu důvěryhodné třetí strany a celkově děla online svět bezpečnějším a jednodušším.
Pokud se ptáte, kde jsou v tomto systému takzvaní těžaři, tak ti tvoří právě dané uzly. Těžaři kupují výkonné počítače, které uchovávají celou účetní knihu a na základě složitých kryptografických operací ověřují veškeré transakce, které proudí systémem. Jelikož je celá síť decentralizovaná musí se všechny uzly spolu domlouvat a souhlasit na provedených transakcích. Danou domluvu a shodu zajišťuje pokročila matematika, kryptografie a počítačové systémy. Takto se eliminují chyby člověka a potřeba slepé důvěry v systém. Za celou tuhle nákladnou práci těžaři dostávají Bitcoiny – takzvaně „těží Bitcoin” a tím umožňují celému systému existovat.
Tím pádem jak shoří jeden uzel, bude existovat celá řada dalších míst, kde je celá účetní kniha zachována. Zároveň kdyby někdo chtěl falšovat transakce v účetní knize, zbytek sítě okamžitě odhalí pokus o podvod a transakci nikdy nepřijme – účetní knihy se musí shodovat v celé síti. Systém je tak velmi odolný a transparentní. V případě Blockchainu nemusíte věřit konkrétní třetí straně – ať už jde o osobu či firmu. Můžete si vzít celý kód Bitcoinu a sami si ověřit, že daný systém funguje tak jak má. Získáte tak reálnou a jedinečnou důvěru v systém jako celek založenou na jeho znalosti a tím již nemusíte mít slepou důvěru ve třetí stranu, že opravdu provede to, co slíbí (ať už jde o převod peněz nebo o poslání fotografie).
Momentální stav na trhu kryptoměn:
Ke dni 15. 10. 2017 v 19:46 bylo na webu CoinMarketCap evidováno 1170 kryptoměn a jejich celková hodnota byla 169 697 810 299 dolarů ≈ 170 miliard dolarů. Jak je možno vidět na grafu kryptoměny v posledním roce a půl zažívají rapidní expanzi [4]. Extrémní nárůst celkové tržní kapitalizace kryptoměn je způsoben jak extrémním růstem cen jednotlivých kryptoměn tak velkým množství nových kryptoměn, které vstupují na trh po desítkách měsíčně.
Od počátku roku je tržní kapitalizace všech kryptoměn téměř desetkrát větší a cena Bitcoinu v říjnu 2017 je již pětkrát vyšší než v lednu 2017 [4].
Někteří nazývají tuto situaci největší bublinou všech dob, ostatní největší revoluci v dějinách lidstva. Toto je spíše filozofická otázka a jen čas ukáže kdo má pravdu. V kryptosvětě se nicméně okolnosti mění rychlostí mrknutí oka. Nárůst ceny o stovky procent během pár minut minut a její následný pád na historické minimum zde není výjimkou. Tento trh se zdá šílený, neudržitelný, nestabilní a často i nedůvěryhodný kvůli své proměnlivé povaze. Existuje více vysvětlení proč tomu tak je. Velmi pravděpodobnou teorii je, že čas ve světě kryptoměn teče jinak než ve světě fiat peněz [11].
Trh kryptoměn funguje 24/7, kryptosvět se nikdy nepřestává točit. NYSE (New York Stock Exchange – největší americká burza v New Yorku) je otevřena 6,5 hodin denně, pět dní v týdnu, stejné jako NSE (národní burza v Indii). LSE (akciová burza se sídlem v Londýně) je otevřena 8,5 hodin denně, pět dní v týdnu [11]. Obecně platí, že průměrná fiatová burza je otevřena přibližně 6,5 hodiny denně, pět dní v týdnu, a to celkem 32,5 hodin týdně [11]. Burza kryptoměn na druhou stranu funguje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a 365 dní v roce. To znamená, že kryptoburzy jsou otevřené téměř 5,2 krát déle než tradiční finanční burzy.
Navíc je velmi pravděpodobné, že podle životního cyklu přijímání technologií jsou kryptoměny jako inovace teď na pohraničí I. a II. fáze svého životního cyklu [11]. Na obrázku níže jde vidět, že nastává čas průkopníků a křivka životního vývoje roste kvadraticky [11]. Rychlost růstu křivky je měřena v daném případě na základě toho, jak moc událostí se odehrává za určitý časový úsek.
Z obou argumentu proto plyne závěr, že čas ve světě kryptoměn teče podstatně rychleji. Během krátkého času jsou možné velké změny, a proto se tak rychle může měnit i cena.
Budoucnost kryptoměn – ICO:
Jak již bylo řečeno, počet kryptoměn stále roste. Nyní se podíváme jakým způsobem se kryptoměny nejčastěji uvádějí na trh – jde o nový model tzv. ICO. ICO je zkratka pro initial coin offering, neboli první veřejná nabídka coinů/tokenů. ICO je jakousi obdobou IPO – initial public offering (první veřejná nabídka akcií) a trochu připomíná i model crowdfundingu.
Při IPO organizace vstupuje poprvé na burzu a nabízí veřejnosti své akcie. Tímto způsobem firma nasbírá kapitál, který ji pomůže v rychlejší expanzi a růstu. Při crowdfundingu firma vybere peníze od zákazníků. Díky tomuto kapitálu je později schopná realizovat daný produkt, na který vybrala peníze. Podporovatelé v tomto modelu dostanou nakonec slíbeny produkt, který finančně podpořili.
ICO se týká prodeje krypto coinů či tokenů a je také způsobem financování nových projektů. Vysvětleme si ICO na praktickém příkladu projektu Ethereum. Velmi zjednodušeně se sešla parta developerů a řekla, že chtějí vytvořit novou kryptoměnu Ethereum, která bude oproti Bitcoinu nabízet řadu vylepšení jako například smart kontrakty. Tento projekt prezentovali veřejně v komunitě a řekli něco jako „pokud nasbíráme 10 milionů dolarů v Bitcoinech, tak projekt za tyto finance uskutečníme a výměnou za vaše Bitcoiny vám dáme Ethereum tokeny”.
Smysl je jednoduchý. Pokud se projektu do budoucna bude dařit a projekt bude fungovat, bude poptávka po těchto tokenech na trhu vzrůstat a tím i cena těchto tokenů roste. To znamená, že díky ICO může projekt vybrat dostatečné finance na to, aby projekt realizoval, a pro podporovatelé představuje ICO velmi zajímavou investiční příležitost. Konkrétně v případě projektu Ethereum šlo koupit jeden token v ICO za v přepočtu 0.311 dolarů, dnešní cena se pohybuje kolem 330 dolarů za kus, ROI 108887% za dva roky [12].
Těchto astronomických ROI již v kryptosvětě dosáhla celá řada projektů. Na obrázku níže jde vidět jedny z nejúspěšnějších projektů seřazených dle největšího ROI [12]. Po prozkoumání těchto čísel není divu, že kolem kryptoměn je takový humbuk.
Tempo růstu počtu ICO se zda být nezastavitelné. Ještě před půl rokem byl problém do něčeho investovat, marně jsme čekali na jakékoliv ICO. O půl roku později je na seznamu desítky ICO jenom v říjnu 2017 [13]. Teorie zrychleného času ve světě kryptoměn se znovu potvrzuje.
Co jsou však ty všechny projekty? Proč je tolik „Bitcoinů”? Musíme pamatovat na to, že ICO je druh získání kapitálu na realizaci krypto projektu. Všechny projekty jsou sice založené na principech kryptoměn a sdílí základní vlastnosti jako decentralizace či transparentnost. Jejích účel se však velmi liší a drtivá většina projektů není přímá konkurence Bitcoinu. V kryptosvětě zatím neexistuje ucelená kategorizace krypto projektů a nové kategorie se stále rodí. Nicméně velmi užitečným přehledem však může být přehled Alexandera Langea, který je níže [14].
Alexander argumentuje, že celá vlna inovací postupuje z leva obrázku doprava. Nejprve se musí budovat platformy a protokoly jako je například Ethereum. Na těch se pak může stavět middleware či decentralizované aplikace. Pro tvorbu decentralizovaných aplikací je nutně potřeba decentralizovaný middleware. To znamená decentralizovaný výpočetní výkon (projekty jako Golem, SONM či Tezos), decentralizovaná uložiště dat (projekty jako Storj, Filecoin, Maidsafe), decentralizované přenosy dat a identity (projekty jako Mysterium či Civic) a další.
Pokud se vybudují tyto silné základy, otevírá se nová možnost decentralizovaného internetu, decentralizované aplikace. Mohli bychom se tak v blízké budoucnosti dočkat všech služeb co známe, ale v decentralizované a transparentní podobě. Vzniká tak například decentralizovaná verze sociálních sítí Facebook či Twitter, kde data nevlastní jedna firma, která by je mohla zneužít (prodat). Data vlastní uživatelé služby, kteří mohou nakládat s daty, jak se jim zachce.
Takto vzniká celý nový decentralizovaný online svět, na kterém se podílí stovky projektů a tisíce uživatelů, kteří tyto projekty financují skrze ICO. S tímto rapidním vývojem však přicházejí nové problémy. Trh začíná být přesycený počtem ICO a roste i počet podvodů. Investoři tak začínají být více obezřetní a začínají si více vybírat, do čeho budou kryptoměny investovat. Dle průzkumu firmy Architect Partners jsou toto právě největší důvody, které momentálně nejvíce ovlivňují trh ICO. Ještě v červnu 2017 se mohly radovat skoro všechny projekty ICO (92% nasbíralo svojí cílovou částku). V dalších třech měsících však přišel útlum a cíle nedosáhlo takřka 60% projektů. Pokles nastal i v množství vysbíraných kryptoměn, v červenci činil medián 4 miliony dolarů, v září klesl na polovinu [15].
Digitální revoluce nebo podvod – názory:
Zastánci kryptoměn tvrdí, že jde o jednu z největších revolucí lidstva. Opozice křičí z plných plic, že jde o největší podvod a bublinu v moderních dějinách. Podívejme se proto závěrem na názory některých vlivných osobností na toto téma.
Jamie Dimon, ředitel firmy JP Morgan: „Pokud jste tak pitomí, abyste si koupili Bitcoin, jednou za to zaplatíte. Bitcoin je podvod, nemá žádnou hodnotu. Blockchain je dobrá technologická inovace, ale decentralizované měny jsou k ničemu.” [16]
John McAfee, založil bezpečnostní firmu McAfee a momentálně je jeden z největších amerických těžařů Bitcoinu, reagoval na slova Jamieho Dimona: „Vytvořit jeden Bitcoin stojí přes 1000 dolarů výpočetního výkonu a elektřiny, kolik stojí vytisknout jeden dolar? Který z těchto dvou platidel je podvod? Těžaři vynakládají obrovské množství výpočetního výkonu a elektřiny aby vyrobili Bitcoin, táto práce a námaha určitě nějakou hodnotu má” [17].
Mojmír Hampl, viceguvernér ČNB: „Není zde žádný důvod, proč se banky měly obávat. Všechny alternativní měny jsou z hlediska velikosti a rozsahu zanedbatelné. Celá síť Bitcoin pokrývá jen 16% elektronických transakcí probíhajících v české koruně. Vážnějším problémem je neustále se měnící kupní síla Bitcoinu. Rychlé změny kupní síly jsou nepřítelem jakékoliv dobré měny.” [18]
Mark Cuban, americký miliardář a IT investor: „Je plno aktiv, kterých hodnota je odvozena pouze z poptávky a nabídky. Většina akcií nemá vnitřní hodnotu, můžete je pouze nakoupit nebo prodat, jiný užitek z nich nemáte. Stejně tak jako sběratelské kartičky. Myslím si, že Bitcoin je to samé a hodnota je pouze odvozená od funkce nabídky a poptávky. Bitcoiny jsem nakoupil a věřím, že Blockchain jako platforma způsobí zrod mnoha skvělých firem a aplikací” [19].
Bill Gates, zakladatel společnosti Microsoft: „Bitcoin je strhující, protože ukazuje, jak levné transakce ve skutečnosti mohou být. V tom je Bitocin lepší než běžná měna.” [20]
Jak začít s kryptoměnami:
- Aktivně se vzdělávejte: svět kryptoměn je plný neustálých inovací, je potřeba udržovat tempo se všemi technickými vychytávkami. Sledujte kryptomagazin 🙂
- Sledujte influencery: v krypto světě je sdílení informací, tipů a rad velmi běžné, proto doporučuji sledovat na sociálních sítích influencery, kteří mnohdy upozorní na přicházející trendy. Určitě stoji za zmínku Andreas Antonopoulos (tzv. aantonop), Marc de Mesel, Omar Bham (tzv. Crypt0), Ameer Rosic, Ian Balina, Charlie Lee, Vitalik Buterin, Boxmining nebo Leon Fu a Tai Zen.
- Nakupte krypto: nejprve potřebujete převézt fiat peníze na krypto (nejčastěji lze nakoupit Bitcoin, Ethereum, Litecoin a Dash). Máte pár možnosti:
- Nakupujte Bitcoin, Ethereum a Litecoin přes coinbase.com
- Nakupte Bitcoin přímo od lidí na LocalBitcoins.com – lidé zde inzerují, kolik jsou ochotní prodat či nakoupit, jaké platební metody přijímají nebo jestli je možná osobní schůzka. Portál je velmi populární v kryptokomunitě a všichni uživatelé jsou zde hodnocení. Nyní vzniká i obdobná aplikace pro Ethereum zvaná Tether.io, ta je ale zatím pouze v beta verzi.
- Nakupte kryptoměny přes směnárny. Na české scéně je populární směnárna SimpleCoin.cz na světové scéně například Coinbase.com nebo BitPanda.com. Zde pošlete peníze z kreditní karty nebo převodem na účet a za momentální kurz vám směnárna dá odpovídající hodnotu v kryptoměnách. Ze směnárny si pak můžete kryptoměny poslat a uložit kam chcete.
- Krypto bankomaty se v poslední době rozrůstají a v Praze jich máme hned několik. Seznam všech bankomatů včetně aktuálních kurzů najdete na CoinATMradar.com. Obecně platí, že automat v Alze na Praze 7 má nejlepší kurzy.
- Nakupujte kryptoměny od přátel, divili byste se kolik lidí kolem vás má nakoupeno. Česká Republika patří k jedné nejaktivnějších krypto komunit na světě: největší online obchod Alza přijímá platby Bitcoiny, na Praze 7 se nachází Insitut Kryptoanarchie, kde se pořádají schůzky a přednášky z krypto světa, vznikl u nás světově známý projekt hardwarové peněženky Trezor nebo světově první těžařský pool Slush Pool.
- Vyměňte nakoupené kryptoměny za jiné: můžete obchodovat na burzách jako například Bittrex.com nebo Poloniex. Zde můžete za Bitcoiny nakoupit jakékoliv jiné kryptoměny. Nebo své kryptoměny použijte na ICO a staňte se tak prvními investory daného projektu.
- Buďte maximálně opatrní a auditujte si stav svojí bezpečnosti. V krypto světě je plno podvodů, dodržujte všechny doporučené bezpečnostní rady jak se chovat na internetu. Z osobních zkušeností přátel vím, že i zkušený „ajťák” může přijít během pár sekund nepozornosti o desítky tisíc korun.